//
you're reading...
Nostra Societate

Novomlýnské nádrže

Před časem, tj. v dubnu roku 2007, jsem zaslal následující na ministerstvo životního prostředí, Povodí Moravy s.p, Českou inspekci životního prostředí a ministerstvo zemědělství:

Dobrý den,
rád bych se zeptal v jakém stadiu je v současnosti „spor o výšku hladiny“ střední Novomlýnské nádže.
(Revitalizace v 90. letech, její následné zničení opětovným zvýšením hladiny)
Dospělo k nějakému konečnému výsledku?
Jaká je současná situace?
Děkuji a jsem s pozdravem

Nejrychlejší odpověď, tuším, že do třetího dne, dorazila z Povodí Moravy:

Dle rozhodnutí Okresního úřadu v Břeclavi z r.2001 ve věci schválení manipulačních řádů VD Nové Mlýny má být hladina udržována, pokud možno, na kótě 170,00 m n.m. + – 15 cm. Dle rozhodnutí České inspekce životního rostředí z r.2002 bylo nařízeno předběžné opatření, spočívající ve snížení hladiny v nádrži tak, aby zde mimo období povodňových situací nedocházelo ke zvýšení hladiny nad kótu 169,50 m n.m. Zde je viditelný rozpor obou rozhodnutí v předepisované hladině. Při hladině 170,00 m n.m. se ještě zajistí nároky kladené na vodní dílo a neznamená zásah do povolených nakládání s vodami vázaných na vodní dílo, vč. zajištění minimálního průtoku vod vodním dílem. V únoru letošního roku vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutí a uložil Povodí Moravy,s.p. předběžné opatření spočívající udržování hladiny 170,00 m n.m. a zdržení se trvalého, resp.dlouhodobého snížení hladiny na kótu 169,50 m n.m. vyjma krátkodobých snížení hladiny předpokládaných manipulačním řádem. Opatření se ukládá na dobu provedení odborného vyhodnocení dopadů trvalého snížení hladiny na kótu 169,50 m n.m. ve vztahu např. k bezpečnosti vodního díla při snížené hladině, omezené možnosti uržby, narůst objemu plavenin, uvolňování kyanidů ze sedimentů, posouzení dalších vlivů apod. Dle stanoviska firmy provádějící technickobezpečnostní dohled nad vodními díly je signalizována skutečnost, že při trvalém snížení hladiny ve střední a dolní nádrži Nové Mlýny na kótu 169,50 m n.m. a nižší, může ve vzájemné kombinaci s dalšími vlivy docházek k závadám a poruchám v konszrukci vodního díla, vedoucím k ohrožení stability vodního díla. Dále Krajský úřad zahájil vodoprávní řízení o změně povolení k nakládání s vodami na vodních dílech Nové Mlýny střední a dolní. Toto řízení úřad přerušil a uložil předběžné opatření (viz výše) a vyhodnocení možných dopadů případného snížení hladin na střední a dolní nádrži zejména ve vztahu k bezpečnosti vodních děl. řízení je přerušeno do doby vvyhotovení tohoto vyhodnocení.

Rozhodnutí by mělo být na základě domluvy Ministerstev zemědělství a životního prostředí.

S pozdravem
David Fína
fina@povodi.cz

Zhruba o týden později přišla odpověď z Ministerstva zemědělství. Bohužel byla poslední. MŽP a ČIŽP ani přes odpovídací povinnost nezareagovaly..

Dobrý den,
otázka výšky hladiny je permanentně předmětem jednání a řízení vedených zejména ze strany Krajského úřadů Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“). Jako poslední rozhodnutí tohoto vodoprávního úřadu bylo vydáno a Ministerstvu zemědělství postoupeno v kopii rozhodnutí čj. JMK 22381/2007 ze dne 27.2.2007 o předběžném opatření spočívajícím v udržování hladiny na kótách 170,00 m n.m. (± 10 cm). Důvodem tohoto opatření jsou závažné skutečnosti artikulované ve stanovisku odborně způsobilé osoby společnosti Vodní díla – TBD, a.s. ze dne 21.1.2007. Ve vztahu k bezpečnosti VDNM jsou při trvalém snížení hladiny ve střední a dolní nádrži VDNM signalizovány závady a poruchy v jeho konstrukci vedoucí až k ohrožení jeho stability. Krajský úřad k tomuto kroku přistoupil především z důvodu prevence ohrožení majetku a zejména života a zdraví osob.

Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) z roku 2002 o snížení hladiny VDNM (střední nádrž) mimo období povodňových situací na kótu 169,50 m n.m. bylo ze strany krajského úřadu vyhodnoceno jako rozporné se základními pravidly zachování bezpečnosti vodních děl. I přesto bylo ze strany krajského úřadu zahájeno vodoprávní řízení o změně povolení k nakládání s vodami na VDNM (střední a dolní nádrž). V rámci řízení bylo s.p. Povodí Moravy uloženo provedení odborného vyhodnocení dopadů výše zmiňovaného rozhodnutí ČIŽP na VDNM ve vztahu k bezpečnosti tohoto vodního díla včetně souvisejících aspektů a návrhu opatření k eliminaci negativních dopadů spojených se sníženou hladinou.

Otázka hospodaření s vodou na VDNM je ze strany Ministerstva zemědělství pravidelně sledována. Na druhé straně však platí, že ve vztahu ke krajskému úřadu vystupuje Ministerstvo zemědělství jako případný odvolací orgán, a proto do probíhajícího vodoprávního řízení na prvním stupni nemůže zasahovat. Dodávám, že s.p. Povodí Moravy provozuje VDNM jako samostatný subjekt, vůči němuž vykonává Ministerstvo zemědělství pouze funkci zakladatele. Do řízení podniku tak Ministerstvo zemědělství bezprostředně nezasahuje.

Hezký den
JUDr. Ing. Zdeněk Strnad
zástupce ředitele

Ministerstvo zemědělství
Odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí
Těšnov 17
117 05 Praha 1
http://www.mze.cz

__________________

Kauza Novomlýnské nádrže na stránkách Ekologického právního servisu

EPS

o nerespektování práva mocnými i bezmocnými,
o devastaci přírodního bohatství
o mrhání prostředky daňových poplatníků

Ekologický právní servis (EPS) se dlouhodobě zabývá problematikou ochrany významných biotopů na vodním díle Nové Mlýny, které se nachází na Jižní Moravě pod Pálavskými vrchy.
Soustava vodních děl měla původně sloužit jako rezervoár pro rozsáhlý systém závlah. Jeho vybudováním zanikl rozsáhlý komplex lužního lesa, jenž byl v Evropě zcela unikátní. Systém Závlah nakonec nebyl nikdy dobudován do míry předpokládané velkorysými komunistickými plány, a kvůli nimž měly a byly Novomlýnský nádrže budovány především. Po roce 1989 odběr vody na závlahy rychle klesal. Většina závlah dnes již nefunguje, rozpadla se, obnova provozu by byla značně finančně náročná. Objevily se nové ekonomické subjekty po starých JZD, které buď nechaly závlahové systémy zchátrat, nebo je rozprodaly. Navíc, dnes již existují nové technologie zavlažování, které znamenají úsporu vody. Hlavní účel díla se rozplynul do nenávratna. Jejich existence dnes nemá žádné opodstatnění.

Čtěte zde!

nádrže

__________________

Z jiného zdroje:
Do roku 1975, kdy se začalo se stavbou horní, jinak také Mušovské nádrže, bylo celé území pod Pavlovskými vrchy jedním velkým lužním lesem. Patřila k němu dnes už legendární Mariánská jezera u Dolních Věstonic, Strachotínský a Pavlovský luh, a především rezervace Pansee. Rozsáhlý a těžce přístupný močál v blízkosti Strachotína a Šakvic skýtal úkryt mnoha vzácným živočichům. Podél Dyje fungoval jako přirozený biokoridor, doslova ráj pro biology, kde si příroda dělala, co chtěla.

V lesích by se nenašly snad dva stromy stejné, ani tvarem, ani věkem, na místech padlých velikánů bujely zástupy mladého náletu a neproniknutelný závoj buřeně se ve spirálách nekonečných lián vzpínal z košatých korun. Tekoucí vody omývající vysoké zarostlé břehy v hlavním korytě Dyje nebo stažené do starých odvodňovacích příkopů jen těsně míjely stojaté vody v mrtvých ramenech, lesních močálech a v mělkých jezerech. Byla to zblízka i zpovzdáli krajina tak dokonale divoká i malebná, tak jedinečná, že nebylo takové nikde u nás, vzpomíná na dyjský luh v knize Živá voda pod Pálavou vedoucí zoologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Miroslav Šebela. Všechno živé se té divočině muselo přizpůsobit.

Každoroční jarní záplavy například donutily pálavské husy hnízdit na stromech. Vejce nakladly do korun hlavatých vrb a housata pak musela – dávno poté, co voda opadla -skákat i ze dvoumetrové výšky dolů na zem. Jezírka skrytá v bažinách okupovaly kolonie racků a rybáků, v rákosí bezstarostně hnízdily červené volavky nebo bukači. Právě nedostupnost území společně s pramalým zájmem lidí z okolí vytvořila z lužního lesa unikátní přírodovědnou lokalitu. A nejen přírodovědnou. Na své si tu přišli a přicházejí i archeologové. Vždyť kousek odtud, z Horních Věstonic, pochází bájná Věstonická venuše.

Lužním lesem kdysi také vedla jantarová cesta spojující Pobaltí s Balkánem. Přímo na ní vyrostla osada Mušov, jediná vesnice, která padla za oběť Novomlýnským nádržím. Paradoxně to byl právě Mušov a jeho obyvatelé, na které se koncem padesátých let minulého století odvolávali projektanti při plánování obrovitých přehrad. Regulace říčních toků, kolektivizace a s ní spojené změny v zemědělském hospodaření totiž natolik změnily průtoky všech tří velkých řek, že tu stále častěji docházelo k záplavám. Na ráně byl právě Mušov, který se nacházel přímo uprostřed zátopové oblasti.

O stavbě přehrady definitivně rozhodla povodeň v roce 1965, kdy se velká voda udržela od března až do poloviny července. Projekt měl být zlatým hřebem úpravy celého říčního systému jižní Moravy. Horní nádrž o rozloze 528 ha vznikala v letech 1975 až 1978 a je ze všech tří jezer nejméně problematická. Nejen že nezatopila žádnou vesnici a vyhnula se unikátním lužním lesům, ale také nehyzdí krajinu jako zbylé dvě přehrady. Kromě umělé hráze, po níž vede frekventovaná komunikace do Vídně, má totiž přirozené zatravněné břehy. To se o dalších vodních „veledílech“ říci nedá.

Střední nádrž, zvaná taky Věstonická, vznikala ve dvou etapách v letech 1976 až 1987 a dodnes je ze tří umělých jezer nejproblematičtější. Stavba o rozloze 1031 ha má plnit funkci přírodní rezervace a zároveň jakéhosi biokoridoru mezi jižním a severním břehem nádrží. K tomu měly sloužit umělé ostrůvky, na jejichž stavbu před časem uvolnilo ministerstvo životního prostředí dotaci šedesát miliónů korun. Zbytečně. Hned při prvním navyšování hladiny ostrovy pohltila voda. A s nimi i hnízda ptáků a milióny ze státního rozpočtu. Tak to dopadá, když levá ruka neví, co dělá pravá. Nebo když to dobře ví a just chce udělat opak. V tomto případě ministerstvo zemědělství, které se postavilo za vodohospodáře a schválilo zvýšení hladiny o 85 centimetrů. Prý aby se pročistila voda.

Spor o výšku hladiny střední novomlýnské nádrže probíhá dodnes. A ačkoli ochránci přírody stojí jednoznačně na straně ministerstva životního prostředí, kterému Ústavní soud potvrdil hlavní kompetence ve vodním hospodářství, jejich kritika padá i na hlavu ministra Ambrozka.

Samo ministerstvo životního prostředí se v celé kauze chová značně bezradně. Nevyužívá všech právních prostředků, jež má k dispozici, a není tedy schopno obhájit svou investici. A tak žijeme ve státě, kde jedna instituce postaví ostrovy, druhá je nechá zatopit a třetí z celé situace profituje. Peníze použité na tyhle hrátky však nejsou zanedbatelné a jdou z kapes nás všech, stýská si v časopise Sedmá generace Pavel Franc z ekologického právního servisu.

Profituje samozřejmě Povodí Moravy, které nádrže postavilo a spravuje. Mimochodem, aby těch absurdit nebylo málo, existují od loňského roku dvě předběžná opatření k výšce hladiny střední novomlýnské nádrže. Jedno od Okresního úřadu v Břeclavi, které jde na ruku vodohospodářům, a druhé od České inspekce životního prostředí, jež naopak nařizuje hladinu snížit. Podle France je z právního hlediska závaznější rozhodnutí inspekce životního prostředí, vodohospodáři ale logicky upřednostňují to druhé.

A hladina stoupá.

(reflex.cz)

Advertisements

About pan Psax

Postproduction and IT support at Czech Television. Interested in history, poetry, nature, literature, shinto, birdwatching, geology, postmarks, and a lot of different things... My texts do not reflect the opinion of Czech Television

Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s