//
you're reading...
Nostra Societate

Co není zastavěné, je oplocené

S Pavlem Křížkem, předsedou organizace Ochrana fauny České republiky, o překonávání bariér a o právu na krajinu.

___________________

Před několika lety jste, spolu s dalšími organizacemi, odstartovali kampaň „Právo na krajinu“. Co je jejím cílem?
Zachování bezbariérovosti krajiny v České republice. Utvořili jsme koalici s Klubem českých turistů, Českým rybářským svazem, Českomoravskou mysliveckou jednotou a Českou společností ornitologickou, což jsou organizace mající dohromady několik set tisíc členů, jež bariéry v krajině nějakým způsobem omezují. Pokusili jsme se prosadit, aby právo na volný průchod krajinou bylo zakotveno v ústavě. Čekali jsme tehdy, v roce 2003, že bude ústava otevřena kvůli přímé volbě prezidenta. Ke změnám ústavy ovšem zatím nedošlo a je to stále otevřené.

Má něco podobného v Evropě obdoby – právo na krajinu v ústavě?
Ve Švýcarsku to mají už sto čtyřicet let. Také ve skandinávských zemích mají v tomto směru výbornou legislativu, i když to nemají přímo v ústavě. I pro nás byl ale ten ústavní zákon jen základem, od něhož by se pak ostatní zákony odvíjely.

Proč by mělo být právo na krajinu přímo v ústavě? A pokud by se to podařilo, jaké by byly důsledky?
Nedotknutelnost soukromého vlastnictví již v ústavě je, právo na krajinu by s ním mělo být rovnocenné. Není ale se soukromým vlastnictvím v rozporu, kolize by mohla nastat jedině s jeho nejextrémnějšími výklady. A o to právě jde, aby v budoucnu tyto výklady nepřevládly. Ve chvíli, kdy se vše oplotí, už bude pozdě, těžko někoho donutit ploty zrušit. Za současného stavu by případná omezení pro vlastníky byla skutečně zcela okrajová či spíše žádná, pro průchodnost krajiny by ta opatření ale znamenala velice mnoho. Ale stejně tak, a možná více než soukromých vlastníků, se to týká státu, který je hlavním investorem u liniových staveb – dálnic a železničních koridorů, které mohou krajinu zcela rozdělit.

Co dnes například průchodnost krajiny ohrožuje?
Jednak jsou to ony liniové stavby – dálnice a železniční koridory. Velkým problémem jsou také rychlé a neuvážené změny územních plánů – vznikají tak například satelitní sídliště, kde ploty navazují jeden na ruhý, což může vytvořit bariéru o délce až několika kilometrů. Nebo se stává, že obec povolí stavbu luxusního sídla uprostřed neporušené krajiny a majitel si pak ještě oplotí několik hektarů pozemků kolem. U nás jsme měli vždy tradici shloučených sídel a volné krajiny kolem, přístupné všem. Podívejte se třeba, jak je rozšířené houbaření nebo tramping, to by v některých západních zemích ani nebylo možné. Pro mne byl kdysi šok, když jsem při letu nad západní Evropou viděl, jak je někde krajina zcela zastavěná. A co není zastavěné, je oplocené. Bojím se, že pokud se něco nezmění, čeká nás to samé.

A jaké jsou pak konkrétní dopady na přírodu a společnost?
Pro nás jako organizaci zaměřenou na ochranu přírody je největším problémem, že zvířata nemohou migrovat a jsou uzavírána do stále menších populací, jež nemohou samostatně přežít. Konkrétním příkladem je třeba migrace losů z Polska do jižních Čech, na Třeboňsko. Dnes mají velké problémy překonat dálnici D1. Ale k naší koalici se přidali i turisté, protože mají stále větší problémy s vedením značených stezek, rybáři, již se často kvůli oplocení nemohou dostat k řece, a myslivci, kteří narážejí na stále více omezení v pohybu krajinou.

A nejsou na tom nakonec lidé ještě hůř než chráněné druhy živočichů, které mají na rozdíl od lidí alespoň volnost pohybu v národních parcích?
Národní parky budou vždy tvořit jen zlomek území a jako izolované ostrůvky přežít nemohou. Bez možnosti migrovat jinam mnohé druhy zaniknou. Domnívám se, že svobodný pohyb po krajině pro lidi i pro zvířata není možné oddělit. Pokud si lidé uvědomí, že ztrácejí kus své svobody a budou se tomu bránit, bude to výhodné i pro zvířata. Naopak, pokud lidem nevadí ztráta svobody vlastní, jak by jim to mohlo vadit u zvířat?

Jak by realizace práva na krajinu měla vypadat v praxi?
V případě liniových staveb jsou důležité koridory pro zvěř, podchody či nadchody na jejich migračních trasách. U ohrazené plochy je zase rozhodující, jaký druh oplocení bude použit – například k ohrazení pastviny s dobytkem stačí použít elektrický ohradník s jediným vláknem, savci do velikosti srny pod ním pak bez problémů projdou, větší přeskočí. A je to přitom řešení pro vlastníka nejlevnější. Další omezení by se mělo týkat maximální výměry ohrazené plochy, při větší ploše by zde měla být povinnost zajistit průchod pro zvěř i pro lidi. Vzniku nesmyslných, a jak se teď ukazuje, často i pro bydlení nevhodných satelitních městeček se dá zabránit vhodným plánováním. Stejně tak je možné zvýhodnit využívání starých továrních areálů, namísto staveb průmyslových zón na zelené louce.

Jak nyní hodnotíte úspěšnost vaší kampaně?
Hlavního cíle dosaženo nebylo, protože změny v ústavě nakonec nebyly realizovány, což je škoda. Ale množství ohlasů, které jsme dostávali, nás utvrdilo v tom, že ten problém zde je a že trápí stále více lidí. Větší úspěch jsme zaznamenali v případě bariér pro ptáky, které představuje vedení vysokého napětí. Nebezpečné sloupy jsou hlavně díky naší kampani postupně nahrazovány, což znamená záchranu tisíců ptáků a snad i celých ohrožených druhů.

Budoucnost vidíte spíše lépe, či hůř?

Krajina bude dál dostávat na frak, to je jasné. Ale pokud se najde alespoň pár lidí s dostatečným odhodláním, tak myslím, že se třeba i ta změna ústavy může podařit.

__________________

Text vyšel v Literárních novinách 2007-19 na straně 8.

Advertisements

About pan Psax

Postproduction and IT support at Czech Television. Interested in history, poetry, nature, literature, shinto, birdwatching, geology, postmarks, and a lot of different things... My texts do not reflect the opinion of Czech Television

Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s